Fyzikální princip, který patří k základům obecné teorie relativity, ustál zatím nejpřísnější test.

Kolem kvantové fyziky existuje takové množství prazvláštních jevů, že nad tím nejen selský rozum občas zůstává stát. Jedním z nich je i takzvané kvantové provázání dvou částic na dálku, které dělalo problémy i Albertu Einsteinovi. Jakkoliv však sám největší fyzik 20. století mohl o kvantové fyzice pochybovat, dnes již s jistotou víme, že kvantové provázání existuje - nejnověji se jej dokonce podařilo vyfotit.

Britský teoretický fyzik a jeden z nejvýznamnějších vědců historie, Stephen Hawking, se narodil na den přesně tři sta let po smrti toskánského astronoma Galilea Galileiho. Jeden by si řekl, že musí jít jisto jistě o jakousi formu reinkarnace. Není to však jediná náhoda v datech spojených s Hawkingem. Den jeho úmrtí je zároveň dnem, kdy se o 139 let dříve narodil Albert Einstein. To už zní až děsivě, nemyslíte? Ať je to jak chce, jisté je, že Hawking byl svým zaměřením a vědeckými objevy přímým nástupcem Einsteina. Jedna z otázek, na kterou se během svého bádání snažil odpovědět, a která fascinuje lidstvo od nepaměti je bezesporu možnost cestování v čase.